AKTUALITY

Motivace romských rodičů na poli vzdělávání!

Terénní asistence

Vzhledem k nejednotnosti vymezení pojmů u této sociální služby byl naším zařízením použit tento název. MPSV má definovány jiné typy sociálních služeb, včetně terénní sociální práce, kterou však chápe spíše jako streetwork.

Terénní asistence je realizována přímo v domácnostech uživatelů. Je to návštěva pracovníka v rodině. Tato návštěva je uskutečněna pouze se souhlasem a na pozvání uživatele. Na začátku spolupráce navštěvuje pracovník uživatele jedenkrát týdně, v pozdější době spolupráce zpravidla dvakrát měsíčně, vždy dle potřeb uživatele a po vzájemné dohodě. Pracovník zjišťuje aktuální situaci v rodině, pomáhá uživatelům řešit aktuální situace, problémy. Oceňuje rodinu za pokrok, který od poslední návštěvy učinila. Pracovník podporuje rodiny v aktivní spolupráci, podporuje v jejich schopnostech řešit situace především vlastními silami. Uživatelé jsou partnery, kteří sami hrají rozhodující úlohu v úsilí nedopustit odebrání dětí nebo získat děti zpět do rodiny.

Přístup pracovníků je většinou nedirektivní a často tvoří protiváhu direktivního přístupu k rodině, především ze strany orgánů státní správy či samosprávy.

Pomoc a kontrola jsou dva základní principy v pomáhajících profesích. Způsoby práce v kontrole jsou vyjasňování, přesvědčování, dozor, ošetřování (pečování o klienta). Způsoby práce v pomoci jsou doprovázení, návody a poučení (vzdělávání), poradenství, terapie. Do nabízení pomoci se pracovník dostane skrze dojednávání. (Úlehla I., 1999)

V tomto typu projektu převládají spíše prvky pomoci než prvky kontroly. Z kontrolních prvků je nejvíce přítomno vyjasňování. 

Sanační plány jsou aktivitou, která slouží jako podpora aktivního přístupu rodin k řešení jejich problémů. Sanační plán je základem plánování průběhu sociálních služeb a spolupráce mezi uživatelem a pracovníkem. Sanační plán rodiny zpracovávají sociální pracovníci projektu společně s rodinou, s níž spolupracují. Zpracování probíhá v těchto fázích:
- společně se definují cíle spolupráce,
- definují se kroky, které by nejspíš mohly vést k vyřešení situace,
- společně se sestaví pořadí kroků vedoucích k cílům,
- dohodne se, jaké kroky kdo provede, a dohodne se, do kdy,
- po uplynutí stanovené doby se provede společné zhodnocení, zda a které kroky se podařilo uskutečnit, jaké byly výsledky a které kroky zůstaly. Potom se opět vyberou kroky, které bude nutné udělat a pokračuje se ve zpracovávání plánu, jak již bylo popsáno.
Jsou – li uživatelé plně ztotožněni s cíly uvedenými v sanačním plánu, je velká pravděpodobnost, že se podaří tyto cíle naplňovat. Pokud je sanační plán spíše přáním někoho jiného, většinou OSPOD, cíle spolupráce se naplňují hůře či je není možno naplnit vůbec.